• Manželství jako společenství lásky a života je svojí povahou zaměřené na dobro manželů a na plození a výchovu dětí.
• Pohlavní styk v manželství má být formou úplného osobního sebedarování, obnovou manželské úmluvy a upevňování manželství. Má dva cíle, které mu dal Bůh při stvoření člověka a které jsou oba dobré: prokreaci a sjednocení manželů. Respektování obou těchto dober je výrazem úcty k lidské osobě a současně výrazem úcty ke Stvořiteli.
• Pohlavní styk před manželstvím a mimo manželství a homosexuální aktivita jsou v rozporu s řádem stvoření.
• Manželské páry jsou volány ke štědrosti ve službě životu, ale nemají povinnost mít tolik dětí, kolik je fyzicky možné.
• Pokud manželé v zodpovědnosti za velikost své rodiny uváží, že mají na čas předcházet těhotenství nebo nezvětšovat svou rodinu, jsou povoláni k periodické zdrženlivosti v plodné době cyklu.
• Přirozené plánování rodičovství je nejlepším způsobem plánování rodiny po stránce zdravotní i morální a přispívá k rozvoji manželské lásky.
• Antikoncepční, nepřirozené způsoby regulace početí jsou v rozporu s řádem stvoření. Jde o jakékoliv prostředky a postupy, kterými se zasahuje do přirozených fyziologických procesů plodnosti s cílem znemožnit početí jako následek pohlavního styku v kterékoliv fázi plodivého procesu (tj. od tvorby pohlavních buněk, vstupu spermií do pohlavních cest ženy, po splynutí spermie a vajíčka). Používání látek nebo pomůcek, které znemožňují pokračování nově počatého života, je stejně nemorální jako potrat.
• Přirozené plánování rodičovství je uměním, kterému je třeba se učit; rozšiřuje lidské schopnosti pozorování, analýzy, vzájemné komunikace a společného rozhodování. PPR není antikoncepce, ale způsob, jak rozpoznat plodné a neplodné dny. Nepotlačuje plodnost, nesměřuje ke sterilitě, neslouží jako „ochrana“ proti plodnosti, ale vychází ze znalosti a integrace plodnosti do záměrů plánování rodiny.
• Správně poučený pár může pomocí přirozených metod, které sledují více příznaků plodnosti, získat dostatečně přesné informace k dosažení stejné spolehlivosti při předcházení početí, jakou má nejúčinnější antikoncepce.
• „Přirozené“ v souvislosti s PPR znamená to, co je v souladu se řádem stvoření a poznatelné lidským rozumem, tedy v souladu s přirozeným zákonem a samou podstatou bytí muže a ženy. V tomto kontextu pojem „přirozené“ neoznačuje jednání, které je spontánní, jednodušší či pohodlnější. Zaměnit „přirozené“ za „snadné“ má v sexuální sféře neblahé následky.
• Pohlavní aktivita utváří návyky. Manželé potřebují Boží pomoc, aby mohli dát svůj pohlavní pud do služby opravdové lásky.
• Každý správně poučený pár se může naučit rozumět své plodnosti. Je nutné respektovat jejich právo rozhodovat, co udělají s touto informací. LPP tedy nemůže manželům říkat, kdy mají nebo nemají mít pohlavní styk, nebo kdy má žena odstavit své dítě. Učitelé LPP nabízejí své osobní rady a doporučení jen, jsou-li na ně dotázáni. Důležité je, aby podpořili manžele ve způsobu PPR, který si sami zvolili.
• Kojení je nejlepším způsobem péče o dítě. Je důležitou součástí programu PPR, ale není jen technikou regulace početí.
• Každá forma sexuální výchovy mládeže má zahrnovat poučení o manželském významu pohlavního styku. Mládež je potřeba vést k pohlavní čistotě a seznamovat ji s praktickými i morálními důvody pro její zachování.
• Děti mají být přijímány jako Boží dar, ať už byly předem chtěné nebo ne, a mají být milovány.
• Technologické postupy asistované reprodukce, které odosobňují akt plození tak, že přestává být aktem manželské lásky, jsou v protikladu k řádu stvoření.
• Angažovanost pro dobrou věc, včetně apoštolátu LPP, nesmí být na úkor důležitých potřeb vlastní rodiny.