Vliv antikoncepce na manželský vztah

Naše společnost považuje antikoncepci za dobrou věc, protože se manželé při milování již nemusí obávat těhotenství. Vyřešili tento „problém“ antikoncepcí.

Hormonální antikoncepce (HA) ve formě pilulky, náplasti, kroužku kolem čípku nebo injekce se aplikuje mimo doby milování, takže ani neruší manželské setkání. To platí podobně pro nitroděložní tělísko, i když je musí uvést nebo odstranit lékař. I tělísko může působit hormonálně.

Je zajímavé, že se tyto prostředky označují jako „léčiva“. Ale co léčí? Plodnost? Jenže ne plodnost je nemoc, nýbrž neplodnost.

Farmaceutické firmy označují všechno, co produkují, jako „léčiva“, takže používají nejspíše svůj běžný výraz. Správně ale by měly takové prostředky označit jako jedy, protože u zdravé ženy indukují patologický stav neplodnosti. Jedy ovšem se neprodávají tak dobře jako léčiva. Ve složení a dávkách, jak se prodávají jako antikoncepce, nemají tyto prostředky léčebné použití.

contraception photo
Photo by Gnarls Monkey

Ve skutečnosti pozorujeme, že jsou ženy v poslední době kritičtější vůči HA. Poznávají, že tyto prostředky mohou mít negativní vedlejší vliv na zdravotní stav. (To by nás ale u jedů ani nemělo překvapit.) Ve skutečnosti mohou být tyto „vedlejší“ účinky velmi vážné – mozkové příhody, infarkty, i smrt. Domnívám se, že kdyby skutečné léky působily takové vedlejší účinky, byly by staženy z  trhu. Ale u  antikoncepčních prostředků je jiná míra. Proti posvátnému „sexu“ se nesmí nic říkat. A kdyby si žena všechny tyto skutečnosti uvědomila, co by si asi myslela o svém manželovi, kvůli němuž tyto jedy stále polyká? Na  začátku bude mít možná jen špatný pocit, ale pak přece rostoucí hněv, a konečně odpor vůči člověku, který to od ní očekává. A kdyby žena skutečně své pocity manželovi vyjádřila, tuším, že by slyšela odpověď ve smyslu: „Ale co chceš? Dítě teď nechceme (nemůžeme si dovolit, atd.).“ A je hotová krize. Požehnáním pro manželský vztah hormonálka rozhodně není. A podobně to platí pro dlouhodobá řešení, jako jsou hormonální injekce nebo tělísko.

Ale možná nabízí manžel galantní řešení: vezme zodpovědnost na sebe – budou používat bariérový přístup. Budou používat kondom. Snad může manželka občas přidat balení k nákupu, když stejně chodí do drogerie.

Bez ohledu na druh antikoncepce, který se používá, je její vliv na manželský vzah podobný: dělá z řeči těla lež. Fenomén téměř univerzálního používání antikoncepce způsobil změnu v chápání podstaty manželského setkání. Co dříve bylo označeno jako „milování“ se nyní označuje spíše jako „sex“.

Když manželé neovlivňují své spojení antikoncepcí, dávají se a přijímají se bezpodmínečně a umožňují tím početí dítěte, když se akt koná v plodné fázi cyklu. Přitom se stmelí spolu jako „jedno tělo“ pro stabilitu vztahu. Tato stabilita je důležitá nejen pro manžele, ale i pro jejich děti, aby se mohly vyvíjet do věku dospělosti.

Ale když manželé používají antikoncepci, jejich manželské objetí je znehodnoceno. Už se vzájemně nedávají a  nepřijímají bezpodmínečně. Z  jejich povědomí se vytrácí možnost početí dětí jako plodu jejich lásky. Nemyslí již na děti, ale jen na vlastní požitek. „Sex“ se stává příjemným způsobem ukončení večera.

Při používání antikoncepce, bez ohledu na  to jaké, se manželské objetí stane lží. Ve své podstatě má být aktem lásky, to je aktem, při kterém každý z nich říká: „Dávám se ti úplně a úplně tě přijímám, bez ohledu na důsledky.“ Ve skutečnosti si však navzájem říkají: „Vyjadřuji ti lásku pod podmínkou, že nepočneme dítě.“ A tak je tento akt lásky manipulován, protože obsahuje prvek vzájemného odmítání. Je nepravděpodobné, že si tohoto prvku odmítání jsou manželé vůbec vědomi. Byli by většinou tou myšlenkou překvapeni, a říkali by: „Samozřejmě, že se vzájemně milujeme; prostě chceme jen být jisti, že nepočneme dítě, což by bylo pro nás v této době nevhodné.“ Nicméně připustili ve svém manželském životě určitý rozpor. Akt, který by měl být výrazem lásky, stane se prostředkem vzájemného sobeckého zneužívání pro potěšení. Úmyslné potlačení možnosti ovoce jejich lásky má po čase za následek vyhasnutí lásky samotné. S  pokračujícím vzájemným odmítáním vyjádřeným podvědomě ve sterilizovaném manželském aktu, zvláště když se tak děje po období více let, i když element odmítání není úmyslný, nepřekvapí, že toto objektivní záporné jednání ničí lásku a může nakonec vést k zranění a k rozchodu. To je to, co pozorujeme v moderní společnosti: rozbitá manželství a rozvody jako epidemie.

Image: Image: Stock representation of coupleDůvody pro odmítání početí dítěte mohou být velmi různé: vážné či dokonce život ohrožující, pochopitelné, triviální nebo i jen zdánlivé. Je naprosto oprávněné, aby manželé sami posuzovali situaci a činili v té věci rozhodnutí, ale když pro jakýkoliv důvod rozhodnou, že pro ně není vhodné zplodit dítě, neměli by volit nemorální způsoby, aby toho dosáhli. Účel, jakkoli platný, nesvětí prostředky. Když manželé praktikují systematické vzájemné zneužívání obsažené v kontraceptivní praxi, musí počítat s důsledky, které pro jejich vztah budou negativní, možná již v krátké době, ale určitě při delší praxi.

Při praxi metod rozpoznávání plodnosti se nevyskytují negativní jevy související s antikoncepční praxí. Žena se nemusí „předělat“, aby teprve potlačením své přirozené plodnosti byla přijatelná svému manželovi. Muž nemusí nasadit „ochranu“, aby nebyl pro svou manželku „nebezpečný“ nebo aby se stal teprve pro ni přijatelným. Žena poznává a zaznamenává příznaky své plodnosti. Manželé hodnotí společně záznamy cyklu a rozhodují společně a zodpovědně, jestli chtějí či mají docílit nebo předcházet početí. Chovají se podle toho.

Ale není taková abstinence náročná pro muže? Někdy ano, někdy i pro ženu. Život je někdy náročný. Nicméně se někdy ukazuje, že je pohlavní život manželů užívajících PPR aktivnější, než těch, kteří používají antikoncepci. Že by se tito nudili? Situace ovšem nelze srovnávat se situací v dávné minulosti, kdy se manželé s vážným důvodem vyhnout se těhotenství, museli vzdát pohlavního života po mnoho let. To by moderní manželé sotva chtěli přijmout!

David Prentis

Sdílet